Každý zaměstnavatel má povinnost dbát o bezpečnost a zdraví každého svého zaměstnance. Nejrizikovější jsou zaměstnání sedavá a naopak zaměstnání fyzicky náročná a to hlavně při delší a opakované pracovní době. V souvislosti s pracovním procesem nejčastějším onemocněním je kardiovaskulární problémy, dále psychické a neurologické. Častá je cukrovka, obezita nebo poruchy tukového metabolismu.
Sedavé zaměstnání
S kancelářskou prací se nejvíce mluví o problémech pohybového ústrojí, jako jsou bolesti krční a hrudní páteře, obezita, poruchy trávení a také vady očí. Předejít negativním vlivům sedavého zaměstnání lze předejít vhodným pravidelných pohybovým režimem, správným stravováním s dostatkem ovoce a zeleniny. Nesmíme ani zapomínat na dostatečný pitný režim a přísun vitamínů a minerálů. Zdraví se lze v pracovní době udržet i pravidelnými přestávkami, které bychom si měli dělat maximálně po dvou hodinách na minimálně pět až deset minut. Inspiraci najdeme i zde
Stolní počítač
Při kancelářských povoláních je velmi namáhaný zrak. Jak předejít potížím se zrakem? Pokud pracujete s počítačem, obrazovka by neměla problikávat, neměl by být nastaven moc velký jas a barevná kontrast. Obrazovka by měla být nejméně 40 centimetrů před očima. Každý, kdo pracuje s počítačem, by měl mít možnost si monitor natočit podle svých potřeb a podmínek.
Pracovní stůl
Pracovní stůl, deska i odkládací prostor by měl být z matného materiálu aby neodrážel světlo. Výška pracovní roviny musí odpovídat tělesným proporcím zaměstnancem. Při práci v sedě je optimální výška pracovní desky nad sedákem 22 až 31 cm u mužů a 21 až 30 cm u žen.
Psychika
Psychická zátěž je dalším podceňovaným faktorem, který se podepisuje na našem fyzickém zdraví. Dlouhodobé působení stresu, může vyvolat mimo jiné změny fyziologické, jako jsou změny krevního tlaku, potíže s dýcháním, svalové napětí a v neposlední řadě problémy s trávením. Může se objevit úzkost, deprese, agresivita nebo naopak nižší sebejistota. Podobné potíže mohou vést a často vedou až k syndromu vyhoření.